patří k vyšším rostlinám
eukaryotní, převážně autotrofní
tělo tvoří kořen, stonek, list
Oddělení: Mechorosty
Třída: Játrovky
Třída: Mechy
Třída: Hlevíky
asi 16 000 druhů
mechorosty jsou suchozemské výtrusné rostliny
pletivová soustava dosáhla jen omezeného stupně vývoje nebo byla dlouhodobě
potlačena
gametofyt převažuje nad sporofytem
mají nedokonalé cévní svazky nebo jsou úplně bez nich
rostou na nejrůznějších podkladech; v lese, na skalách,..
význam :
zadržují vodu, vyrovnávají odtokové poměry v krajině
brání půdní erozi
tvorba rašeliny
jsou bioindikátory kvality ovzduší a vod
stélka = tělo
a) lupenitá (frondosní) –
pouze s příchytnými vlákny (rhizoidy)
b) rozlišená (foliosní) – má
lodyžku (kauloid) i s lístky (fyloidy) a je připevněná k podkladu
příchytnými vlákny (rhizoidy)
rozmnožování:
k oplození
vaječné buňky spermatozoidem dochází ve vodním prostředí
výrazná rodozměna:
gametofyt (haploidní) – z jednobuněčného
haploidního výtrusu vyklíčí zelený prvoklíček z něhož vyrůstá mechová
rostlinka nesoucí pohlavní orgány (gametangia), samčí pelatky produkují
spermatozoidy a samičí zárodečníky, v nichž vzniká vaječná buňka (oosféra)
sporofyt (diploidní) – jeho základem je zygota
vznikající splynutím pohlavních buděk z níž se vyvíjí štět
s tobolkou, v tobolce vznikají redukčním dělením výtrusy, po jejich
dozrání sporofyt odumírá, po dobu své existence je vyživován gametofytem
JÁTROVKY
= Marchantiopsida
primitivnější
mají silně redukovaný prvoklíček
gametofyt je lupenitý nebo rozlišený- lístky uspořádany do dvou řad, bez
středního žebra
zástupci: Porostnice mnohotvárná
MECHY
=Bryopsida
dobře vyvinutý prvoklíček
lístky mají střední žebro, jsou uspořádány spirálně
u některých druhů svazek protáhlých buněk s vodivou funkcí
tobolka otevírána víčkem a kryta čepičkou
zpravidla rostou pospolitě a pokrývají velké plochy
zástupci:
Rašeliník –
nemá rhizoidy
lístky bez středního
žebra
dva
typy buněk a) hyalocyty – zadržují
v sobě vodu
b) chlorocyty
– fotosyntetizují
na bázi odumírají,
na vrcholu stále dorůstají, z udumřelých částí pak vzniká rašelina
Měříky –
rostou
v lesních půdách
Měřík trsnatý, Měřík
příbuzný
Bělomech sivý –
na kyselých půdách
Zkrutek vláhojevný –
spáleniště, staré
zdi
dlouhé pokroucené
štěty
tobolky hruškovitého
tvaru
Ploník ztenčený –
chudší lesní půdy
Dvouhrotec chvostnatý
Pramenička obecná –
vodní mech
čisté tekoucí i
stojaté vody
HLEVÍKY
redukovaný prvoklíček
lupenitá stélka
každá buňka obsahuje jeden chloroplast
zástupci:
Hlevík tečkovaný
Hlevíček hladký
Nadoddělení: Kapraďorosty
Oddělení: Plavuně
Oddělení: Přesličky
Oddělení: Kapradiny
Oddělení: Prvosemenné
cévnaté rostliny
heterotrofní rodozměna
sporofyt převládá nad gametofytem
gametofyt – stélka, nezávislý na sporofytu
sporofyt – kořen, stonek, list
pravé cévní svazky – dřevní část pouze tracheidy
netvoří květy ani semena
listy –
a) malé celistvé, čárkovité
či šídlovité = mikrofyly
b) velké, členěné, často
zpeřené = megafyly
asimilační funkce nesou výtrusnice – trofosporofyly
rozlišeni tvarově i funkčně –
a) asimilační listy –
trofofyly
b) výtrusnicovité listy –
sporofyly
výtrusy –
a) stejného typu = stejně velké – stejnovýtrusné kapraďorosty
b) výtrusy velikostně i
funkčně rozlišné – různovýtrusné
1. menší samčí mikrospory
2. větší samičí megaspory
PLAVUNĚ
= Lycopodiophyta
stálezelené rostliny
stejno i různovýtrusné
plný nečlánkovaný, vidličnatě dělený stonek
dobné čárkované mikrofyly
výtrusnice na svrchní straně sporofylu . společně tvoří výtrusnicové klasy
dvoubičíkaté spermatozoidy
u nás vzácné a chráněné druhy
tři třídy: a) plavuně
b) šídlatky
c) vranečky
rozmnožování –
ze spory (výtrusnice) se vyvíjí podzemní prokel,
který se živý saprofyticky, po několika letech, se na něm vytvoří gametangia.
Z oplozené vaječné buňky vyroste sporofyt a gametofyt brzy odumře
význam –
z prvohorních
plavuní vznikají černouhelná ložiska
výtrusy se využívaly
při výrobě pudrů a zásypů, v pyrotechnice
zástupci –
Plavuň vidlačka –
světlé lesy
Vraneček brvitý
Šídlatka jezerní
PŘESLIČKY
vytrvalé rostliny s plazivými oddenky a adventivními kořeny
duté přeslenité stonky s výrazným rýhováním
křemičitá tělíska v pokožce
šupinovité listy – mikrofyty (redukce megafytů), růst z lodyžních
uzlin
typy lodyh –
a) jarní – nezelené –
výtrusnicový klas
b) letní – zelené –
asimilace
rozmnožování –
výtrusnicový klas – přeslenitě uspořádané
sporofyly nesoucí na spodní straně výtrusnice
výtrusy jsou kulovité, z jejich vnější vrstvy
vyrůstají 4 dlouhé haptery, které se vlivem změn vlhkosti vzájemně splétají a
výtrusy se tak rozšiřují ve shlucích
prokly nesou buď pelatky nebo zárodečníky (jsou
dvoudomé)
mnohobičíkaté spermatozoidy se ve vodní, prostředí pohybují k vaječné
buňce
význam –
prvohorní přesličky
– vznik černouhelných ložisek
přeslička rolní –
léčivá bylina – odvar z letní lodyhy působí protizánětlivě, antirevmaticky
zástupci:
Přeslička rolní –
různá stanoviště,
plevel vlhčích okrajů polí
lodyhy:
jarní (světle zelená, nevětvená s výtrusnicovým klasem – odumírá) a letní
(zelená, větvená, asimilace a vytváření zásobních látek)
léčivá bylina
Přeslička lesní –
vlhké lesy, rašelinné louky
jedna lodyha – na jaře nezelená, nevětvená, po
vypadnutí výtrusu zezelenají a rozvětví se
KAPRADINY
vytrvalé rostliny
byliny nebo dřeviny (dřeviny převážně v tropech)
velké listy – megafyly -2-3x zpeřené, funkčně nerozlišené = trofosporofyly
-
v mládí spirálně svinuté
stonky – plné nečlánkované, ve formě oddenku – četné adventivní kořeny
na rubu nebo okraji listu se seskupují výtrusnice do tzv. výtrusnicových
kupek, mohou být chráněny blanitou ostěrou
výtrusnice po obvodu opatřeny prstencem – řada ztloustlých buněk –
otevírají sporangii
rozmnožování –
výtrusy klíčí ve
vlhku v zelenésrdčité prokly
spermatozoidy jsou
mnohobičíkaté
rodozměna:
z haploidního výtrusu kapraďorostů vyrůstá
gametofyt – haploidní stélka neboli prokel, na něm se tvoří pohlavní orgány –
samčí pelatky se spermatozoidy a samičí zárodečníky s vaječnou buňkou
splynutím samčí a samičí pohlavní buňky vzniká
zygota. stává se základem pro sporofyt. který bývá členěn na stonek, listy a
pravé kořeny, na listech vyrůstají výtrusnice, v nichž se redukčním
dělením tvoří nepohlavní haploidní výtrusy
zástupci:
Kapraď samec –
ledvinité ostěry
lesní druh
Papradka samičí –
lesní druh, nejhojnější
kapradina
ostěry čárkovité
Osladič obecný –
stinné skály
okrouhlé
výtrusnicovité kupky bez ostěr
Sleziník routička –
na skalách
Hasivka orličí –
největší evropská
kapradina
listy dosahují i 2 m
souvislé porosty ve světlých borových lesích
Žebrovice různolistá –
rozlišené listy na
sporofyly a trofofyly
horské lesy
PRVOSEMENNÉ
vymřelá skupina stromovitých, kapradinám podobných rostlin
druhotně tloustnoucí dřevo
stavba dřeva podobná dnešním nahosemenným
netvořily semena
přímí předci semenných rostlin
zástupci: rod Archeopteris
